Sochy Viktorií, bronzové hlavice, pylony a mýtné domky z Čechova mostu v Praze
Čechův most je nejkratší z mostů vedoucích přes Vltavu v Praze. Po proudu je desátým pražským mostem. Je 169m dlouhý a 16m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Česku z období secese a patří mezi chráněné technické památky. Po mostě je vedena dvoukolejná tramvajová trať. Most byl vybudován v letech 1905 až 1908 a dnes se jedná o jediný ocelový obloukový most v Praze. Na jeho návrhu se podíleli Ing. Jiří Soukup, Václav Trča, František Mencl a architekt Jan Koula. Podle původních plánů měl být součástí velkorysého dopravního řešení: Můstek – Staroměstské náměstí – Pařížská třída- průkop či tunel letenskou strání.
Vltava je v těchto místech úzká a její prudký tok omezuje počet pilířů. Z toho plyne značná plochost a rozpětí oblouků, a tedy také použitý materiál. Most má jednostranné stoupání 2% a rozpětí oblouků od pravého břehu roste (47,8 + 53,1 + 59,2m). Z těchto důvodů je každé z celkem 24 klenbových žeber jinak dimenzováno. Šířka mostu je 16m (z toho vozovka 10m). Přímo pod mostem vede hlavní kanalizační sběrač. Betonové pilíře s tuhou výztuží z profilových želez jsou založeny na kesonech. Stavba pilířů byla slavnostně skončena položením závěrného kamene císařem Františkem Josefem I. dne 17. dubna 1907. Chodníky byly vydlážděny tříbarevnou mozaikou s obrazci šachovnic a rybiček. Na vozovku byla položena speciální 13cm vysoká špalíčková dlažba z tvrdého australského dřeva zvaného Jarrah. Dokončený most byl předán veřejnosti 6. června 1908. Výzdoba mostu je pozoruhodná jak svým rozsahem, tak kvalitou provedení. Čtyři bronzové postavy géniů od sochaře Antonína Poppa jsou postaveny na zasklených železných lucernách na vrcholech sloupů ve výšce 17,5m.Samotné sochy jsou více než 3m vysoké a drží pozlacené ratolesti. Na záhlavích proti vodě stojí bronzové sochy světlonošů s pochodněmi (autoři L. Herzl a Karel Opatrný), na záhlavích po vodě jsou bronzové šestihlavé hydry se znaky Prahy (Luděk Wurzl). Pilíře byly vyzdobeny bronzovými a žulovými festony. Okraje mostních oblouků byly osvětleny dvěma sty žárovkami. Pro dvanáct osvětlovacích stožárů byly odlity patice ozdobené beraními hlavami, postavami vorařů, nosičů vody apod. Za povšimnutí stojí i tepané výplně oblouků a zábradlí.
Schéma úprav posunovací dráhy v průběhu posouvání a zdvihání pylonů Čechova mostu z padesátých let minulého století
Realizací bronzových odlitků soch, podle modelů sochaře A. Poppa, byla pověřena slévárna Václava Maška v Karlíně, která později realizovala i sochu J. Žižky na Vítkově. Sochy jsou odlity z olovnatého bronzu s větším podílem olova a zinku než cínu viz zpráva VŠCHT. V odlitcích je mnoho původních oprav (záplat). Každá postava Viktorie je složena ze šestnácti dílů (jednotlivých odlitků), které jsou spojeny plochými montýrkami (montovanými spoji). To znamená, že v soše není přírubový spoj, ale dva pláty bronzu položené přes sebe jsou prošroubovány bronzovými šrouby vzdálenými od sebe 5 – 18 cm a tento spoj byl následně zaciselován. Kromě šestnácti dílů, ze kterých je složena figura, je na soše ještě dalších pět dílů ratolestí. Odhadovaná váha sochy je 800 – 1000 kg. Průměrná síla stěny bronzového odlitku je 5 mm.
Přístupový otvor v boku s viditelnými výztuhami v pase.
Výztuhy křídel.
Výztuhy vedoucí do ruky.
Dutina hlavy se zbytky jádra.
Kousek jádra z hlavy.
Zbytky jader, kovolijeckého písku, prachu a korozních produktů v dutině sochy.
Před uzavřením přístupového otvoru.
Opětné uzavření přístupového otvoru.
Přístupový otvor po zaciselování a sjednocení patiny.
Otevření popraskaného lýtka. Beton byl nalit až do poloviny lýtka.
Pro odstranění betonu a vhozených Fe profilů bylo otevřeno i chodidlo.
Kousek lýtka a Fe profily, které byly zality v betonu.
Pro posílení oslabeného pláště byly na vnitřní stěny navařeny nerezové páskoviny.
Postupné uzavírání chodidla. 1 
Postupné uzavírání chodidla. 2
Levé předloktí v průběhu svařování a ciselování. 1 
Levé předloktí v průběhu svařování a ciselování. 2
Zpevňující sváry byly provedeny po celém obvodu křídel.
V průběhu sjednocování povrchu bronzového pláště.
Velký svár na horní ploše pravého křídla.
Stejné místo v průběhu ciselování.
Montáž ratolesti k soše.
Uchycení ratolesti. 
Napojení bronzového plintu na lucernu přes ocelovou kotevní desku – stav před rest.
V průběhu montáže sochy na lucernu.
Kotevní prvky sochy na lucerně – stav před restaurováním.
Dílenská montáž sochy na lucernu ještě před povrchovou úpravou lucerny.
Hlava Viktorie I – stav před restaurováním.
Hlava Viktorie I – stav po restaurování.
Plintus sochy před demontáží.
Plintus sochy po restaurování. Ještě před montáží měděných krycích plechů.
Viktorie II před demontáží s původní ratolestí.
Viktorie II po montáži bez ratolesti.
Nová ratolest je z měděného plechu.
Mýtný domek č. 3 na letenském břehu – stav před restaurováním.
Mýtný domek č. 3 na letenském břehu – stav po restaurování.
Grafické vyznačení zásahů na jednotlivých sochách
