Stříbrná, gotická monstrance z chrámu sv. Mikuláše v Chebu

Velká procesní monstrance z kostela sv. Mikuláše a sv. Alžběty v Chebu představuje typ gotického věžového ostensoria, připomínající příčný řez chrámovým prostorem. Noha s širokou podstavou šestilaločného půdorysu přechází v šestiboký dřík se třemi architektonickými nody a vynáší širokou korunu monstrance s válcovou eucharistickou schránkou, ukončenou věžovým nástavcem a oboustrannou plastikou ukřižovaného Krista ve vrcholu vysoké stříšky. Opěrný systém po stranách schránky je rozšířen přidáním dalších dvou bočních polí, které umožnily rozšíření sochařské výzdoby koruny monstrance. Vedle andělů světlonošů jsou zde pod baldachýny osazeny plastiky patronů chrámu – sv. Mikuláše a sv. Alžběty (která může být identifikována se sv. Otýlií). Další, drobnější figury jsou umístěny na největším, centrálním nodu, tvarovaným do podoby šestiboké kaple, opatřené taktéž opěrným systémem. V okenních nikách završených oslími hřbety jsou zde na konzolách osazeny plastiky Madony, Bolestného Krista, sv. Petra a Pavla, sv. Jeronýma a světice bez atributů, snad sv. Kateřiny. Šestiboký dřík monstrance vyplňuje v gotické minuskule ryté Kristovo jméno ihecus. Na podstavě, v ploše zdobené rytou kresbou akantových listů, jsou aplikovány zlacené medailony se třemi erby. Jde o znak Svaté říše římské v podobě jednohlavého orla, erb Českého království představovaný dvouocasým lvem ve skoku, se zlatou korunou a zbrojí a znak města Chebu. Ten je tvořen děleným štítem, v jehož dolní polovině je trojnásobná mříž se šikmými a kosmými tyčemi a v horní polovině vyrůstá z dělící linky orlice s roztaženými křídly a hlavou otočenou heraldicky vpravo. Čtvrtý kruhový medailon nese rytinu Ukřižovaného Krista. V porovnání s heraldickými medailony je svým zpracováním i kvalitou však na nižší úrovni a nelze tedy vyloučit, že byl doplněn později. 

Z pamětního nápisu vespod nohy se dovídáme, že v roce 1709 byla monstrance barokně upravena. Renovace spočívala pravděpodobně v opravě šestilaločné nohy a zejména k výměně schránky pro hostii. Původní válec byl nahrazen srdčitou schránkou s figurkami andílků, jak nás o tom spravuje kresebná dokumentace monstrance publikovaná v roce 1872.  Další záznamy o opravě monstrance nalézáme vespod dna centrální věže – rytý nápis a datace 1837 – a vespod nohy rytý letopočet 1881, který by se pravděpodobně mohl vztahovat k odstranění barokní schránky a následné historizující rekonstrukci gotického válce. Objednavatele monstrance neznáme. Vzhledem k přítomným erbům lze soudit na donaci města, které mělo od 14. století provoz chrámu ve své kompetenci a městská rada jmenovala také faráře. Datace monstrance se v odborné literatuře pohybuje v  časovém rozptylu od konce 14. století až do počátku 16. století. Stejně široké je také určení místa jejího vzniku – od Norimberku, přes Cheb až ku Praze. Nejnovější bádání však ukazuje, že její vznik budeme moci vidět kolem roku 1400 v pražské dvorské zlatnické dílně, navázané na parléřovskou svatovítskou huť. Dataci odpovídá použité architektonické tvarosloví a neodporuje mu ani sochařská výzdoba. Z dochovaných zlatnických památek lze chebskou monstranci však srovnat pouze s monstrancí z cisterciáckého kláštera v Sedlci. Stejně jako ona představuje významný doklad rostoucí úcty ke Kristovu tělu, skutečně přítomnému v proměněné hostii, charakteristické pro dobu bezprostředně předcházející husitským bouřím. Její rozměry, hmotnost, čistota i motivické bohatství architektonického tvarosloví, vycházející z klasické katedrální architektury, stejně jako technicky přesné řemeslné zpracování nenacházejí ve své době obdoby.

---

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Fotodokumentaci stavu před a po restaurování provedl profesionální fotograf Martin Frouz. Ostatní fotografickou dokumentaci jsem prováděl fotoaparátem Olympus Tough F2.0 a Canon EOS 250D.